Elektronizace veřejné správy

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) elektronizace veřejné správy v Česku za posledních několik let podstatně pokročila. Přesto v elektronické komunikaci s úřady máme co zlepšovat. Z výběrového šetření o používání informačních technologií v domácnostech vycházejí zajímavé výsledky o používání eGovernmentu lidmi napříč republikou.

Například bankovní identitu ve sledovaném druhém čtvrtletí loňského roku použilo celkem 23 % osob starších 16 let. Služby internetového bankovnictví přitom využívá v Česku více než 6,1 milionu osob. Daňové přiznání online podala v roce 2022 zhruba desetina dospělých osob. Pro srovnání – na papírovém formuláři loni podalo daňové přiznání 5 % osob, 41 % osob podávalo přiznání prostřednictvím svého zaměstnavatele a 7 % osob uvedlo, že přiznání podalo přes svého daňového poradce.

Datové schránky jsou zatím méně oblíbené. V loňském roce uvedlo 9 % osob, že má zřízenou datovou schránku pro komunikaci s úřady. V mezinárodním srovnání vychází Česká republika v použití datových schránek jako jedna z posledních v Evropské unii. Zavedení povinných datových schránek pro živnostníky, které platí od ledna letošního roku, však používání datových schránek zcela jistě zvýší.

V rámci elektronizace státní správy lze v současnosti také žádat online o některé sociální dávky. Takovou žádost podalo ve sledovaném období loňského roku 3 % osob, nejčastěji to byly ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené, z nichž tuto možnost využilo 30 %. Kromě rozvoje samotného eGovernmentu se hovoří v poslední době o elektronickém zdravotnictví (eHealth), kde je nejvíce využíváno objednání přes web k lékaři. V roce 2021 nabízelo tuto možnost 22 % ordinací, což znamená nárůst až trojnásobný za posledních deset let. V roce 2022 službu celkem využilo 15 % osob starších 16 let.

Nezávisle na tom, jaké elektronické služby jsou využívány (bankovní identita, datové schránky, objednání k lékaři, …), je zřejmé, že obecně elektronické služby více využívají lidé s vyšším vzděláním. Např. bankovní identitu použilo 42 % osob s vysokoškolským vzděláním oproti 13 % osob se základním vzděláním. Datovou schránku pak mělo 26 % osob s vysokoškolským vzděláním, ale pouze 4 % osob se základním vzděláním. Z pohledu generačního platí, že služby eGovernmentu využívají především lidé středního věku. V nejmladší věkové skupině do 24 let je využívání služeb poměrně nízké, také vzhledem k tomu, že tato skupina se státem komunikovat tolik nepotřebuje. Mladí však více komunikují se vzdělávacími institucemi a knihovnami. Ze všech věkových skupin nejméně elektronické služby používají senioři, především proto, že řada z nich internet vůbec nepoužívá. Ve skupině nad 65 let je to celá polovina. A část seniorů, která internet používá, uvádí, že pro elektronickou komunikaci s úřady nemá dostatečné znalosti a dovednosti. Z osob nad 55 let to uvedlo 15 %, z osob do 34 let to uvedlo jen 3 % účastníků sledování.

Porovnání s ostatními státy Evropy vychází pro Českou republiku, v souvislosti s využitím internetu ve veřejné správě, poměrně dobře. Konkrétně se nacházíme na 11. místě pomyslného žebříčku zemí EU.

Graf 1. Používání internetu v souvislosti s veřejnou správou v roce 2022 (% osob ve věku 16 až 74 let)

Všechny citované údaje podrobněji v časopise Statistika & my, č. 3/2023
Lenka Weichetová, Český statistický úřad, oddělení statistik výzkumu, vývoje a informační společnosti